Hrana
Tupá hrana, něco, přes co můžeme při měkčení kůži přetahovat. Nejlépe se asi hodí hrana dřevěná, vyrobená tak že okraj prkna z jedné strany srazíme pořízem do hrany. Ze středověkých kreseb víme, že se používala kovová (NE ostrá!) hrana, pevně zaražená do kusu dřeva, případně i zasazená do speciální lavice. V dobách Velké moravy se prý používala hrana ve tvaru velkého srpu.
Moje hrana je kus prkna, které jsem natloukl mezi dva stromy. Poloha hrany může být vodorovná i svislá, záleží na tom jak se vám bude lépe pracovat (resp. udělejte si ji jak chcete, a po pár měkčení už vás ani nenapadne že by mohla být postavena jinak).
Alternativy: Po vzoru indiánů můžeme také použít provaz, který se navázal na pevnou větev stromu a vedl se k patě jeho kmene, kde se uvázal taky. Takže vedl našikmo. Dá se přes něj měkčit jako přes hranu, pravověrní euroindiáni si ho nemůžou vynachválit, ale mně moc neoslovil. Jednak se během měkčení prověšuje, jednak řeže do prstů (což, pravda, může být i moje nešikovnost) a hlavně při měkčení kožešin se na něj namotávaly chlupy.