Domácí koželužství

Hledání

Aktuality

Počet návštěv od 21.3.2010:
statistiky

Jak se starat o kůže a jak je čistit

Protože jsem na toto téma dostal už pár dotazů, rozhodl jsem se mu věnovat samostatnou stránku.

Veškerá péče o kůže se točí kolem jednoho poznatku - kůže a voda nejdou dohromady! Kůže ani kožešina NENÍ látka a NEDÁ se jen tak vyprat. Platí, že jakákoli kůže, která se namočí a poté uschne, ztvrdne. Stane se to vždycky, jen některé kůže mohou ztvrdnout více než jiné. Když se chystáte jakoukoli kůži namočit, tak si nejdřív třikrát promyslete jestli dobře víte co se stane.

Kůže je mokrá, co s ní?

Máme kožené boty nebo něco takového, venku se to promáčelo, přišli jsme dovnitř, co teď? Kůže by se měla namastit - tím zabraňujete tomu aby po vyschnutí ztvrdla - a poté zvolna usušit. Mastit se dá v nouzi jakýmkoli tukem. Sádlo se moc nedoporučuje, lepší je lůj, ale já nejradši používám tekuté tuky. Po ruce doma bývá většinou spíš jedlý rostlinný olej. Taky se prodávají změkčující přípravky na kůži, např. Elaskon, který je v podstatě jen emulgovaný tuk (emulgovaný proto, aby se snáze vstřebal). To všechno se dá použít. Namaštěnou kůži teprve necháme schnout, ale ne na topení, protože čím prudčeji kůže schne, tím více tvrdne. Tuk kůže během schnutí vtáhne dovnitř, a na konci to mastné nebude.

Některé tuky žluknou - slunečnicový olej například, nebo sádlo. To na kůže ale NEVADÍ. Žluknoucí tuk se pevněji váže do kůže a poté nesmrdí. Pokud jste někdy používali jelenici na leštění oken, tak ta byla činěná tukem, který se posléze nechal záměrně žluknout. A vypadala jelenice nakonec nějak hnusně? Ne. Takže žluknutí tuku nevadí, pokud je tuk uvnitř kůže. Jestli jste ale nanesli tlustou vrstvu, tak může žluknout to, co zůstalo na povrchu, a to už by smrdělo.Takže tuku musíte nanášet jen tolik, kolik kůže je ochotná pojmout.

Pokud kůže už byla usušena a zvrdla, zachraňuje se to opět tukem. Měl by být tekutý, ideálně emulgovaný - například směs oleje a mýdlové vody. Když to nezabere, tak kůži mírně navlhčit (tím změkne), namazat vlhkou, a pak ji znovu nechat schnout.

Chci aby kůže vodě odolala déle

... a tedy chci impregnovat. Různé přípravky se na to prodávají, nakolik to funguje nevím. Bez kupovaných přípravků se to dělá opět, jak jinak, tukem. Ten má pěknou vlastnost že ucpe póry v kůži (do kterých pak voda nemůže vnikat), a zároveň odpuzuje vodu. V tomto případě je nejlepší použít tuhý tuk který je dobře plnivý, ideálně ten lůj. (V supermarketu jsem ale koupil levné eurosádlo, které se loji docela podobá. I když je možné že jen klame a ve skutečnosti se jedná o ropný produkt. Na chleba si ho budou dávat jen velmi odolní jedinci.)

Impregnační vlastnosti se dají zlepšit přidáním včelího vosku. Ten se spolu s tukem roztaví, promíchá, a nechá vychladnou, nanáší se to na kůži nejvýše vlažné. Do směsi jsem přidával i trochu tekutého oleje, aby lépe pronikala do kůže. Kozistence směsi musí být taková, aby se ani v chladu neodlupovala v šupinkách, ale zůstávala natíratelná, proto se vosku nesmí dát moc. Nejste-li včelaři, získáte vosk zakoupením několika včelařských mezistěn a nebo voskových svíček.

Stále se tady ale bavíme o odolnosti na úrovni projití orosenou loukou v kožených botách. Pokud byste se chystali chodit potokem, žádná impregnace vás nezachrání.

Čištění kožešin

Kožešina je složená ze dvou dost odlišných částí - srsti, a vlastní kůže. To, co se při používání zašpiní, je srst. Jak často se vám při používání zašpiní kožený opasek? Ne že by to nešlo, ale stane se to jen výjimečně. Stejně tak u kožešiny obvykle není špinavá ta vlastní kůže. Všechna špína se týká srsti ... a to je dobrá zpráva. Čištění kůže jako takové je ošidné a většinou nefunguje. Je tedy fajn že u kožešiny chceme čistit jen srst, protože to už zvládnem.

Materiál ze živočišné srsti bychom za normálních okolností vyprali ve vodě s nějakým odmašťovadlem (prací prášek, mýdlo), což by ho ideálně vyčistilo. Toho se ale u kožešin musíme vyvarovat, protože vlastní kůže se namočit nesmí. Takže místo toho

1) Kožešinu pořádně vyklepeme. Klidně i plácačkou na koberce. Ať z ní vypadá všechno co může - z kožešinové předložky většinou drobky od sušenek a podobně.

2) Pokud to nestačí, tak kožešinu vytřeme technickým benzínem, acetonem, perchloretylenem nebo podobným těkavým odmašťovadlem - lze koupit obvykle v drogerii nebo barvách-lacích. Lze použít i technický líh, ten prý dodává srsti lesk, ale zase tolik nečistí. Celá operace se provádí takto

2a) Sežeňte si piliny z nepryskyřičnatého stromu (tedy ne ze smrku nebo borovice), případně hrubou mouku nebo krupici. Jde o to mít sypký materiál, který se nechá nasáknout odmašťovadlem a přitom v srsti neudělá neplechu. Někdy se doporučuje i magnézium, ale k té mouce nebo pilinám se přeci jen dostanete asi snáz.

2b) Sypký materiál nechte nasáknout odmašťovadlem (prostě se obojí dá do misky a promíchá), a poté jím důkladně vytřete srst. Díky sypkému materiálu se odmašťovadlo dostane k celému povrchu chlupu, ne jen na konec jako kdybyste se to snažili dělat hadrem.

2c) Nechte to ještě nějakou chvíli působit, a potom všechen sypký materiál vyklepejte - stejně jako v bodě 1)

2d) Dle kožešnice Lenky je tento postup šetrnější než chemická čistírna, jelikož se odmašťovadlo nedostane až na vlastní kůži; zůstane jen v srsti.

3) Kožešinu vyvěšte někde venku chlupama navrch, ale tak, aby na ní nepršelo, a nechte ji vyvětrat. Tímto způsobem se zbavíme nevhodných pachů, i např. zbytků těkavého odmašťovadla, pokud jsme ho použili. Vyvětrání kožešiny je nejlepší způsob čištění - pokud kožešina nepáchne, tak se dá normálně používat, obvykle bez ohledu na to čím byla znečištěná. Jen nesmí smrdět.

4) Ovčí kožešině velmi pomůže pročesání hřebenem na psa - používal jsem dvojřadý s tuhými zuby, jednoředý funguje taky. Pěkně to načechrá srst a rozčeše takové ty poloslepené pramínky vlny.


Čištění kůže

Máme činěnou kůži, která nasákla něčím obzvláště hnusným. Teď je špinavá a smrdí. Co s tím?

Tak tady je každá rada drahá - jakmile něco nasákne do kůže, už to z ní nedostanete. Prakticky jedinou možnost kterou máte je nechat to vyvětrat. Pokud smrdí organické nečistoty, tak ty se časem rozloží a vyčichnou. Pokud to smrdí nějakým benzínem nebo něčím podobným, tak ten se odpaří.

Může se stát že se páchnoucí nečistota nevsákla, ale jen zůstala na povrchu. V tom případě může pomoci například umytí mýdlovou vodu, s následným ošetřením tukem. Ale to už je spíš takový zoufalý pokus, a ve většině případů to nepomůže.