Domácí koželužství

Hledání

Aktuality

Počet návštěv od 21.3.2010:
statistiky

Kde vzít kůži?

Řekněme že jsem vás svým povídáním děsně strhnul a máte chuť si činění vyzkoušet. Kde ale vzít materiál? Nejlépe na tom budou ti, kteří doma něco chovají - většinou králíky, ovce, kozy, třeba i prase. Kůže ale není zase tak těžké sehnat i když nic nechováte.

Předně pokud máte aspoň nějaký kontakt s jakoukoli vesnicí, zkuste se optat jestli někdo něco nechová. Myslím že třeba králičí kožky by se touto cestou daly za malý peníz získat celkem snadno. S trochou štěstí se takto dostanete i k ovčí nebo kozí kůži. Otrlí jedinci si můžou na nějaké ovčí farmě dohodnout odběr jehňat, která umřela brzy po porodu (taková jsou každoročně). O otrlosti mluvím proto, že si tu kůži z mrtvolek budete muset stáhnout a to chce silný žaludek, zvlášť pokud jste jejich bratříčky před chvílí viděli vesele běhat po louce. Odměnou vám bude malá, ale velice pěkná a jemná kůže zadarmo.

Další možností je kontaktovat nejbližší myslivecký spolek, který je snad v každém větším městě. Myslivci pořád něco střílí a kůže jsou pro ně obvykle odpad, takže lze dohodnout, že od nich tu a tam něco odeberete; podle vašich obchodnických schopností za celkem malou cenu nebo zadarmo. Nevýhodou je, že má kůže v sobě průstřel a někdy bývá i potrhaná od psů. Můžete se takhle dostat obvykle k srnčím kůžím (tenčí, podobné kozím; v zimě mají nádhernou srst) a jelením (pěkná tlustší kůže). Vlčí nebo medvědí vám asi nikdo nedá.

Potom si ještě můžete zkusit vyhlédnout restauraci, kde prodávají nějaká zvěřinová jídla. Myslivci jim zvěřinu někdy prodávají i s kůží, a ta restauraci zbyde. Můžete se zeptat jestli by vám ji občas nedali. Experimentátoři můžou zkusit navštívit rybárnu, koupit co nevětší rybu, doma ji stáhnout, a zkusit vyčinit tu. Jde to, ale má to nějaké háčky, na které si člověk musí přijít (činil jsem dvakrát kapří kůži a někdy taky napíšu své zážitky). Otázkou je, jestli kůže z našich malých ryb je vůbec k něčemu.

Ať už své kůže získáte jakkoli, rozhodně svého kožodárce informujte o tom jak se ke kůži má chovat. Důležité je kůži při stahování neproříznout, a po stažení ji někde rozložit nebo pověsit a nechat větrat. Lidé kteří se činěním nezabývají, kůži obvykle sbalí do balíčku chlupama navrch a nacpou do igelitky. Jestli tam kůže takhle stráví několik hodin a ještě třeba v teple, tak už předem můžete srsti říct sbohem. Kdybyste věděli, že kůži budete moci převzít až déle než po dvou, třech dnech, tak musíte zajistit její konzervaci - nejlépe asi solením.

Poslední možnost, která mě napadá jako zdroj kůží, jsou jatka. Na jatkách se dá kůže koupit, obvykle hlavně hovězí (nejčastěji konzumované zvíře), možná i prasečí. Jenže jatka za to budou chtít solidní cenu, protože když to nekoupíte vy, prodají to nějaké velké koželužské fabrice. Žádná láce to není. Když uvážíme problematičnost zpracování (hovězí kůže je nejtlustší, jaká se vám kdy může dostat do ruky), bude to vhodná volba asi až v době, kdy budete činění fakt ovládat.