Jak činit kožešiny
Kožešiny se činí skoro stejně jako kůže, ale přeci jen některé věci musíme dělat jinak. Tohle povídání shrnuje v čem se činění kožešin odlišuje.
- Nejdřív obecné upozornění - činění kožešin je riskantnější než činění holin (odchlupených kůží). Zatímco holina je odolná vůči kdečemu, kožešina číhá na koželuhovy chyby a každou potrestá tím, že pustí chlupy. Takže pozor na to! Chlupy pouští a) když se čerstvá kůže zapaří (naši myslivci napriklad s oblibou kůži dodávají druhý den, zabalenou v úhledném balíčku a v igelitce), b) když je kůže příliš dlouho v zásaditém prostředí, c) jako důsledek přílišné aktivity mikroorganismů (při hnití, kvašení).
- Vše, co s kůží doporučuji dělat po obou stranách (třeba měkčení), se s kožešinou dělá jen na jedné, té masové (vcelku pochopitelně, na opačné straně je srst).
- Při činění kožešin pochopitelně vynecháváme fázi odchlupení. Místo toho ale musíme kůži odmastit a vyprat srst. To se dělá ve vlažné mýdlové vodě,do které ještě přidávám trochu sody na praní. V této vodě půl hodiny kožešinu pereme a je potřeba ji pořád míchat a zpracovávat, aby se dobře vyprala. Déle než půl hodiny to neperte - mýdlová voda je zásaditá a mohlo by to začít pouštět chlupy.
- Kožešinu nečiňte tříslovinami - trvá to příliš dlouho a srst se od tříslovin zbarví a snad i poškodí (to jsem nikdy nezkoušel, na první pohled vidím že by to byla kravina). Ohledně evropského činění tukem si nejsem jistý. Všechny ostatní způsoby můžete na kožešiny použít, přičemž začátečníkům bych doporučil kamenec.
Pro jistotu, protože to některé lidi mátlo, detailnější postup:
- Kůži namočit (viz Námok), pokud byla suchá. Do dalšího zpracování musí jít úplně mokrá a měkká. Pokud ji máme úplně čerstvou, námok můžeme vynechat.
- Kůži omízdřit.
- Kůži vyprat ve vlažná mýdlové vodě (viz výše), aby se srst zbavila mastnoty a nečistot.
- Kůži pořádně propláchnout čistou vodou
- Kůži dát činit požadovaným způsobem (doporučuji kamenec).
- Kůži namastit
- Pokud je potřeba, tak normálně jehlou a nití zašít menší díry v kůži (šev bude zakrytý srstí)
- Kůži usušit za průběžného měkčení
- Srst nakonec případně vyčesat hřebenem na psa
Doplnění
Místo praní před činěním lze kůži odmašťovat dodatečně po činění pomocí těkavého odmašťovadla. Nemám to ozkoušené, ale mám to z důvěryhodného zdroje. Vyčiněná dokončená kožešina se důkladně vytře pomocí pilin z listnatého stromu namočených v těkavém odmašťovadle. Návštěvníci webu mi doporučovali aceton nebo perchlorethylen. Obojí se dá koupit v drogerii nebo v barvách-lacích. Lze použít i technický benzín.
Piliny musí být z listnatého stromu (buk, javor ...) a ne z obvyklého smrku, protože ten je pryskyřičnatý a srst by se maximálně zalepila. Místo pilin lze použít hrubou mouku nebo krupici.
Poznámka od kožešnice Lenky: Tímto způsobem je možné čistit také ušité kožešinové výrobky, jako kožichy, čepice, límce. Je to mnohem šetrnější než chemická čistírna, protože se těkavá látka nedostane na řemen a nehrozí tak jeho vysušení nebo sražení. Jen pozor na beraní kožešiny s dlouhým chlupem, pokud jsou trochu zaplstěné (třeba když se na nich sedí), tak se ta mouka hrozně blbě dostává ven.
Jelikož se otázka praní a čištění kožešin objevovala docela často, rozhodl jsem se jí věnovat samostatný text - čištění kožešin a jak se starat o kůži.
Liščí ocas
Doslat jsem zajímavou informaci od kožešnice Lenky. Pokud činíte liščí ocas, často to vylíná při závěrečném sušení po vyčinění. Mně se to stalo taky, problém je v tom, že ocas je hodně chlupatý, dlouho drží vlhkost. Lenka doporučuje vnitřek ocasu vysypat suchými pilinami nebo vycpat novinami - ty drží kůži od sebe, takže se neslepí, a současně pomáhají vytáhnout vlhkost. Nemám to ozkoušené prakticky, ale zní to rozumně, a mám ozkoušené co se stane, když se to neudělá :-)