Domácí koželužství

Hledání

Aktuality

Počet návštěv od 21.3.2010:
statistiky

Rybí kůže

Tady jsem měl nějakou dobu text, který bych teď nazval "Počáteční neúspěchy s rybí kůží".

Nicméně ve spolupráci s rybářem Láďou jsem o vánocích provedl konečně úspěšné pokusy.

Tož ... při činění normálních savčích kůží máme jako jeden z nejdůležitějších požadavků aby kůže byla měkká. U rybích kůží nám přibývá další požadavek - chceme aby kůže byla "hezká". Na rybích kůží je důležité právě neobvyklé zbarvení a neobvklá struktura, právě to z nich dělá luxusní materiál například na výrobu kabelek pro zhýčkané manželky milionářů.

Jelikož moje první výše popsané pokusy skončily naprostou ztrátou kresby, zkoušel jsem tentokrát jiné postupy. Vyhnul jsem se počátečnímu loužení ve vápně a následné neutralizaci, a to byl důležitý krok správným směrem. Také jsem zjistil že rybí kůže obsahují velké množství tuku (což každý, kdo má něco do činění s rybami, nejspíš dávno ví), takže je velmi důležité kůži dostatečně odmastit. A závěrečné maštění jsem zcela vypustil.

Pár předpoznámek

Mízdřit rybí kůže koželužskou kosou je prakticky nemožné pokud nemáte nějakou obrovskou mořskou potvoru. Kapří kůži jsem mízdřil normální kovovou lžící na rovné ploše, a to fungovalo výborně.

Poměrně zákeřné jsou šupiny. Kapra jsem zbavil šupin ještě před stažením kůže, což je asi nejlepší. Problém jsou ta "pouzdra" na šupiny na povrchu kůže. Pokud bychom je zkusili odškrábat, odstraníme tím veškerou barevnost i zajímavou strukturu. Pokud je ale vyčiníme (což jsem udělal), pouzdra tam zůstanou a z vyčiněné kůže budou odstávat. Ideální řešení neznám. Určitě by bylo možné použít ryby bez šupin nebo jen s malými šupinami (jako třeba pstruh). Čistě moderně by zřejmě bylo možné hotovou kůži lakovat, čímž by se šupinová pouzdra k povrchu přilepila.

Moje ozkoušené postupy

rybi kuze

Úspěšně vyčiněné kůže. Nahoře z kamence, dole z moči.

Činění kamencem

Je to klasické činění kamencem přizpůsobené vlastnostem rybí kůže. Jako první krok jsem omízdřenou rybí kůži naložil kvůli odmaštění na několik hodin do vody s jarem a několikrát jsem ji v tom míchal a prohnětával. Odmaštěnou kůži jsem důkladně vypral v čisté vodě.

Následně jsem kůže přesunul do roztoku kamence se solí ve vodě. Poměr kamence a soli jsem použil 1:2, stejně jako u běžných kůží. Kůži jsem v roztoku nechal 5 dní, a dvakrát až třikrát denně míchal. Po pěti dnech jsem ji vyndal a opět důkladně vymyl.

Hotovou kůži jsem připlesknul na ohoblované prkýnko a v běžné místnosti při pokojové teplotě nechal schnout. Zhruba po dni a půl byla skoro suchá. Měkčil jsem jen tak vytahováním v ruce, protože byla pěkně tažná a pružná. Pak jsem ji nechal doschnout.

Výsledek je solidní. Kůže je příjemně měkká. Barvy mírně vybledly, ale stále jsou docela výrazné.

Činění močí

Tohle je údajně eskymácký postup. Byl solidně popsaný, tak jsem zaťal zuby a zkusil to.

Nejprve se vymočíme do nějaké misky. Nejlepší je prý ranní ženská moč, nicméně jsem močil já a odpoledne, a fungovalo to taky. Moč necháme přikrytou odstát v místnosti do druhého dne. Během té doby by se měl dle receptu oddělit z moči čpavek ... možná že se to opravdu stalo, ale moc to nesmrdělo a moč i potom vypadala prakticky stejně.

Do takto odstáté moči jsem dal omízdřenou kůži a nechal ji tam za častého míchání cca 18 hodin (recept uváděl 12 - 24 hodin). Čpavek by měl během této doby z kůže uvolňovat tuky (není divu, čpavková voda se používá jako emulgátor), což se opravdu dělo, jelikož v závěru i po vyprání byla kůže vysloveně mastná. Mám dojem že kůže se při tom činí stejně, jako kdyby se činila tukem - jen se použije ten, který v kůži už je.

Po vyndání z moči jsem kůži vymyl ve vlažné vodě s mýdlem. Doporučuju to neodfláknout tak, jako jsem to odfláknul já, protože na povrchu bude tuku opravdu dost a ten musí všechen jít pryč.

Po vymytí jsem kůži ještě propláchnul čistou vodou a nechal ji schnout připláclou na prkýnko. Při částečném vyschnutí bylo jasné že se kůže chystá tvrdnout, takže jsem měkčil válením, které je mnohem účinnější vytahování. Docela to zabralo.

Ve výsledku má kůže prakticky nezměněné zabarvení. Je nakonec docela dost měkká, ale stále trochu "pergamenově" šustí a lupe, a není tak příjemná jako ta z kamence. Na kabelku bych ji ale klidně použil.

 Další postupy, ozkoušené návštěvníky webu

Činění mozkem - tom1111

Řídil jsem se tvojim postupem(mizdření a odmaštění) akorát jsem je nechal uschnout a při schnutí jsem se snažil narušit tu masovou stranu aby nebyla taková hladká a nepropustná,tak jsem ji šmidlil přes lano,po uschnutí jsem rozmixoval asi 2 dcl mozku a dal vařit z 0,5 L vody. Asi po pěti minutách jsem odstavil a nechal vychladnout na tělesnou teplotu a potom jsem ty kůže do té kaše nastrkal a nechal je nacucat za občasného hnětení,asi po 4 hodinkach jsem kůže vytáhl a omyl čistou vodou .Roztáhl a nechal pomalu schnout za občasného protahování na laně,mezi tím jsem je párkrat rozprostřel a vytáhl zvonkem (na škrábání štetin) do všech stan abych je vyrovnal,jsou sice tužší, ale na pouzdra na nože jsou super,případně i na nějakou šrajtofli či kabelku.